Aktuality

Obnovní těžba v lokalitě U opic

Vážení návštěvníci lesa, od 2.1.2013 bude zahájena obnovní těžba v lesním porostu, který tvoří komplex lesa nad Tichou cestou. Letos bude dokončena část porostu od bývalé restaurace U opic, která zasahuje k tenisovým kurtům. Opět bude v rámci obnovní těžby (věk 140+) proveden pouze zdravotní výběr daných dřevin, nedojde tak k provedení holé seče. Klest bude následně při Tiché cestě seštěpkován.
Předem Vám děkujeme za dodržování bezpečné vzdálenosti od lokality, kde bude těžba probíhat.
Máte-li nějaké konkrétní dotazy, kontaktujte nás.
J. Bliml

Staráme se i o zpěvné ptactvo

<!--[if gte mso 9]> Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE <![endif]--><!--[if gte mso 9]> <![endif]--><!--[if gte mso 10]> <! /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:10.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:115%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-theme-font:minor-fareast; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi;} --> <!--[endif] -->

V loňském roce jsme se rozhodli zahájit spolupráci s Mgr. Zemanem, a to ohledně výroby, instalace a následné kontroly a čištění ptačích budek. Výsledky za uplynulý rok jsou jím popsány níže. J.B.

 

            Údolí Černého potoka patří mezi klidnější lokality s poměrně slušným zastoupením zpěvných ptáků. Protože současné lesy neoplývají hnízdními možnostmi, rozhodli jsme se tuto lokalitu vybavit ptačími budkami. Budky byly instalovány 9. února 2012. Celkem 20 sýkorníků, 1 rehkovník a celá oblast byla ještě doplněna velkokapacitním ptačím krmítkem. Ze strany ptáků byl o krmítko i přes pozdní instalaci velký zájem a kladně lze hodnotit i fakt, že dosud nebylo ukradeno. Na konci sezóny (t.j. v polovině srpna) bylo provedeno čištění budek a evidence obsazení. Výsledky jsou uvedeny v přiložené tabulce a koláčovém grafu. Je známo, že ptáci jsou konzervativní a neradi zahnízďují v budkách, které neznají. Dávají přednost budkám, které byly vyvěšeny už na podzim a které pak používají jako zimní úkryt před nepřízní počasí. Přesto byla obsazenost velmi dobrá a objevily se zde především dva základní druhy sýkora (koňadra, babka, uhelníček) a lejsek černohlavý. Nebylo zatím zjištěno hnízdo brhlíka lesního ani rehka domácího. V několika budkách bylo nalezeno hnízdo vos nebo sršňů. Letos však nebyl pro tyto druhy úspěšný rok a tak jak vosy, tak sršně měly v půlce srpna už po sezóně a jejich hnízda byla spíše symbolická. Vzhledem k tomu, že okolní les je převážně jehličnatý, neevidujeme dosud žádný výskyt hlodavců (myšice lesní, plch velký a plšík lískový), kteří jsou jinak letos na Jizerských horách neobyčejně hojní. Celkově lze hodnotit velmi kladně zájem ptáků o nově instalované budky a v následujících letech očekáváme další přírůstky. (více fotek na facebooku)

Text a foto Mgr. Jan Zeman

 

Chci topit dřívím, jak na to

 

Chci topit dřívím, jak na to.

1.       Primárně se má poptávka koupě palivového dříví odvíjí od zařízení, které jsem si domů pořídil na vytápění objektu. Tj. zda mám doma krb, krbová kamna či kotel na tuhá paliva. Proč? Především z důvodu potřebného rozměru poptávaného dříví, které budu do daného zařízení vkládat a také z důvodu vhodného druhu dřeviny, který mi zajistí dostatečnou výhřevnost a je pro mé zařízení vhodný (toto se dozvím od výrobce či prodejce).

2.       Mám – li dostatek sil a méně finančních prostředků, zvolím si variantu tzv. „samovýroby“ palivového dříví. O co se jedná? De facto jde o koupi dříví nastojato, a to u LČR, s.p. či  u některých obcí (tedy i u Městských lesů Liberec, p.o.) vlastnící lesní majetek nabízející tuto možnost. Musím mít na paměti, že zhotovení paliva takovýmto způsobem mne bude stát mnoho sil a času. Oslovím - li uvedeného vlastníka lesa, bude mi vymezen lesní prostor, vyznačeny dané dřeviny (často směs jehličnatých a listnatých) a sepsána kupní smlouva na určitou dobu. Poté musím ve svém volném čase dojíždět do lesa, pokácet dřeviny, odvětvit, nařezat, přiblížit k autu a odvézt. Ne vždy, co je levné, je pro mne vhodné!

3.       Počítám – li, že musím koupit hotové dříví, protože nemám tolik sil či času, řídím se těmito pravidly:

a.       Nikdy neoslovuji kohosi, kdo přitlouká na stromy různé papíry s telefonním číslem a nápisem „Palivové dřevo“ (často ručně napsané)! Proč? Toto žádná profesionální lesnická či dřevařská firma neudělá. Nemá zapotřebí takto nahánět své zákazníky a nikdy by nepoškozovala dřeviny tímto způsobem. Nepatrný detail – nikdy nenapíše DŘEVO. Vždy má své web. stránky, poutače na svém objektu, či jinak promyšlenou reklamu. Vyvaruji – li se tedy volat pochybným překupníkům dříví (tj. těm, co vyvěšují po okolí cáry papíru), mám větší šanci úspěchu, že narazím při výběru prodejce na toho pravého.

b.      Reference. Jak se často říká – „ V restauraci postavím i dům“. Proč? Protože moji kamarádi mi mohou poradit firmu, s kterou mají dobré zkušenosti a vždy s ní byli spokojeni. Tak proč bych ji také nevyzkoušel?!

c.       Oslovím tedy firmu, kterou jsem si vybral na základě referencí či z web. stránek nebo jiných reklamních věrohodných sdělovacích prostředků. Zde již musím mít jasno, jaké dříví chci. To zjistím z nabídky dané firmy vč. cen. Mohu se setkat s nabídkou prodeje dříví v různých délkách. Zvolím tedy takový druh paliva, které mi cenově i rozměrově vyhovuje. Některé firmy (např. Městské lesy Liberec, p.o.) mi zhotoví délku takovou, jakou potřebuji, nikoli pouze striktně dané rozměry.

d.      Cena vs. objem. Pro mne velmi důležitý údaj. Při koupi palivového dříví, se mohu setkat s několika objemovými parametry, a to:

                                                               i.      m³ => méně používaný při prodeji paliva, nicméně zde se jedná o fakticky čistý m³ dřevní hmoty. Používá se především na trhu s kulatinovými výřezy, které jsou dále dřevozpracovateli zpracovávány (např. na prkna).

                                                             ii.      prm => toto je nejčastější označení pro stanovení objemu palivového dříví. Mám – li tedy krychli s rozměry 1x1x1m rovnaného dříví (prm), nerovná se to m³ dřevní hmoty! U jehličnatých sortimentů (smrk, borovice, modřín,…) se nejčastěji uvádí koeficient 0,64 m³ = 1 prm. U listnatých sortimentů (buk, dub, bříza,…) se uvádí koeficient 0,54 m³ = 1 prm. Důvod je prostý. Když naskládám krychli o rozměrech 1x1x1m z jednotlivých dílů dříví, musím počítat s křivostí a to způsobuje nevyplněný prostor v krychli, tj. nemohu docílit čistý m³ dřevní hmoty.

                                                            iii.      prms => V dnešní době často u některých prodejců používané označení objemu, tj. prostorový metr sypaný. Co si pod tím představit? Nádhernou kupu dříví volně nasypanou na dopravní prostředek či v jakémsi koši. Prodejce mi samozřejmě, jako u předešlého případu, uvede koeficient, nicméně ten je opravdu velmi na „vodě“! Nikdy se mi přeci nepodaří vždy stejně nasypat uváděné množství. Co tedy zjistím? Že po naskládání této krásné hromady (za výhodnou cenu), mám náhle mnohem méně dříví, než jsem si původně myslel.

e.      Co z předešlého bodu plyne? Nemohu srovnávat ceny jednotlivých prodejců s různým uvedením objemu. Vždy srovnávám srovnatelné!

Tj. např.:  1 prm BK (buk) štípaný s 1 prm BK štípaným.

f.        Tvrdost neznamená výhřevnost. Mohu mít sebevíc tvrdou dřevinu (akát, dub, buk,…), ale ta mi vždy nemusí dodat maximální výhřevnost. U těchto tvrdých dřevin se doporučuje minimálně rok, nejlépe dva až tři nechat vysychat. Proto není vhodné topit s letos pořízeným palivovým dřívím.  Raději tedy zvolím jehličnaté dřeviny a koupím do zásoby listnaté na další topné sezony.

Jiří Bliml

 

Desatero rad, jak nakládat se svým lesem

  1. Desatero rad, jak nakládat se svým lesem

            Jelikož již několik let spolupracuji s jedním soudním znalcem na znaleckých posudcích, opět jsem se bohužel muset setkat s vlastníkem „nešťastníkem“ jednoho malého lesního majetku. Proč nešťastníkem? Řešil problémy s prodejem dříví ze svého lesa, konkrétně nízkou cenu uhrazenou ze strany kupujícího. Bohužel až po té, co bylo vše uzavřeno a uhrazeno. To je pozdě! Proto mne toto podnítilo k tomu, abych alespoň touto cestou Vám vlastníkům poradil, na co si dát pozor při správě svého lesa!

  1. Dodržuji zákony.
  2. Chci se o les starat, nebo ho raději prodám?
  3. Nechci se starat o svůj les a chci ho raději prodat, poradím se s odborníkem, jak na to.
  4. Chci se o les starat, pak tak, abych ho zušlechťoval.
  5. Při hospodaření se svým lesním majetkem myslím i na své potomky.
  6. Každý, kdo vlastní les, má k tomu i odborného lesního hospodáře (dále jen OLH).
  7. Každý, kdo vlastní les, má právo na „kuchařku“, tj. lesní hospodářské osnovy.
  8. Vždy se poradím s odborníkem, chci-li provádět ve svém lese jakýkoliv zásah.
  9. Momentální zisk z prodaného dříví je pomíjivý.
  10. Nikdy neprodávám dříví bez jasně daných smluvních podmínek.

 

Nyní detailněji, přesto velmi stručně: 

1.Dodržuji zákony

Ač jsem vlastníkem lesa, neopravňuje mne to k tomu, že si mohu ve svém lese dělat, co chci. Je nutno mít na paměti, že musím primárně dodržovat zákon 289/1995 Sb., o lesích a s tím spojené prováděcí vyhlášky a související legislativu. Proto je vhodné se s touto „lesnickou“ legislativou seznámit. Jedná se především o to, co mi jako vlastníkovi zákon přikazuje a co zakazuje. Např.: povinnost zpracování kalamitních stromů, dodržování kvality sadby, rozsah těžby, zalesňovací povinnost, lhůty, atd. 

2.Chci se o les starat, nebo ho raději prodám?

Toto je jedna z nejdůležitějších otázek, stanu - li se vlastníkem lesa. Les je starost nejen pro mne, ale i do budoucna pro mé potomky. Les přináší mnoho požitků a prožitků, ale i mnoho starostí, mnohdy i potíží. Nelze si představovat, že díky pár hektarům lesa, jsem se stal boháčem, myšleno v penězích. Takto, jako uvědomělý hospodář, uvažovat nemohu. Musím se vždy držet pravidla: „Když si z lesa něco odnesu, musím mu to vrátit“. Les neznamená pouze stromy – dříví – peníze, ale především starost – dřina – investice. Zamyslím se tedy, jakou cestou se vydám s vědomím, že ponechám – li si tento majetek,  musím se mu věnovat , a to po dlouhá desetiletí. Nebo se vzdám těchto myšlenek a raději les prodám. Rozhodnutí učiním dřív, než začnu cokoli s lesem dělat! Proč? Cokoli, co v lese učiním, může ovlivnit cenu při budoucím prodeji, a to ve většině případů směrem dolů!

3.Nechci se starat o svůj les a chci ho raději prodat, poradím se s odborníkem, jak na to.

Rozhodnu – li se, že les prodám, mám před sebou vidinu mnoha peněz. Ale tak to není. To možná slibují různí spekulanti, od kterých nakonec stejně žádné peníze neuvidím. Mám naopak před sebou mnoho práce spojené s prodejem. Trh s lesními pozemky je velmi malý a málo kdo chce les koupit, což se odráží na ceně lesního majetku. Je proto vhodné, obrátit se na odborníky. Odborník, nerovná se vždy realitní kancelář či realitní makléř. Odborníkem na slovo vzaté je soudní znalec vedený v seznamu soudních znalců a tlumočníků na www.justice.cz, a to obor ekonomika (specializace - ceny lesních pozemků,…) či obor lesní hospodářství. Od tohoto znalce si nechám vypracovat posudek na cenu administrativní (vyhláškovou) a cenu obvyklou (tržní). Poté se mohu s těmito posudky obrátit na realitní kanceláře, aby mi pomohly s vlastním prodejem. Cena smluvní, tj. cena, na které se dohodnu s kupujícím, by se měla pohybovat alespoň v rozmezí mezi cenou tržní a vyhláškovou. Nikdy nemohu prodávat pozemek bez porostu (samozřejmě pakliže na něm porost roste) a nikdy nemohu prodávat porost bez pozemku (samozřejmě rozhodnu-li se prodat lesní majetek a ne pouze dříví). Vždy mám vše smluvně ošetřeno!

4.Chci se o les starat, pak tak, abych ho zušlechťoval.

Les je velmi složité a citlivé přírodní prostředí, proto k němu přistupuji s rozvahou a s citem. Je mnoho způsobů, jak svůj les mohu obhospodařovat a jakou zákonnou cestou se mohu vydat. Nicméně si vždy počínám tak, abych zvyšoval jeho kvalitu, stabilitu a minimalizoval jakékoliv poškození. Např. to, jak a čím dnes zalesním, se mi projeví i za 100 let. Les musím chránit a vychovávat a poté si z něho mohu něco vzít. Les není pouze seskupení stromů, ale je to i voda, veškerá flora a fauna. Na každém metru čtverečním může být různá. Toto nazýváme lesními ekosystémy, které tvoří různé celky v daných lokalitách a vzájemně pro svou existenci jsou velmi důležité. Jak mám tedy s lesem pracovat mi pomůže odborná literatura, informace z internetu, ale především odborný lesní hospodář (viz. dále). Jednou z možností, jak získat informace je, stát se členem Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL – www.svol.cz).

5.Při hospodaření se svým lesním majetkem myslím i na své potomky.

Vše se vším souvisí a v lese to platí obzvláště. Plynule navazuje tento bod na předešlé a následující. Zásadou u obhospodařování lesa je dlouhodobost! Proto plány, co budu dělat s lesem, nemohou být pouze na letošní či příští rok, ale na desítky let dopředu. Jestliže dnes investuji do lesního majetku své peníze, nemohu očekávat návratnost v týdnech, měsících, letech, ale v desítkách let. A naopak, jestliže dnes mám nějaký zisk z prodeje dříví z lesa, musím počítat s investicí minimálně po dobu následujících 40-ti let. Proto vždy myslím i na své potomky, aby neměly s lesem více starostí, než je nutné. Konkrétně se jedná např. o to, že dnes z utržených peněz za dříví musím počítat s investicemi na zalesnění (koupím sazenice a zasázím), ochranu zasázených stromků (ožínám buřeň (trávu) kolem stromků, natírám stromky proti okusu zvěří), na výchovu porostu (prořezávky a probírky do věku 40-ti let stáří porostu – zákonná povinnost).

6.Každý, kdo vlastní les, má k tomu i odborného lesního hospodáře (dále jen OLH).

Kdo je vlastně odborný lesní hospodář? Je to fyzická či právnická osoba vlastnící licenci OLH. Je to tedy profesionál s vystudovanou střední či vysokou lesnickou školou s danou praxí. Právě OLH vede zákonnou agendu o mém lese a právě on doporučuje, co je vhodné s mým lesem dělat. Každý vlastník lesa tohoto OLH musí ze zákona mít sjednaného či přiděleného! V případě, že vlastním les do výměry 50 ha, tak mi OLH zpravidla přiděluje státní správa lesů, která ho ze státního rozpočtu hradí. To ovšem neznamená, že si nemohu sám smluvně sjednat jiného, mnou vybraného a placeného. Není ovšem hospodář, jako hospodář. Mám – li o svém lese jakousi představu, měl bych si najít OLH takového, s kterým se v pohledu na hospodaření v lese ztotožňuji. Kde mám OLH hledat? Na každé obci s pověřenou působností (tj. obec, kde mají i státní správu lesa – odbor životního prostředí) mají seznam všech OLH v mém okolí, kterým byla vydána licence! O jeho práci se mohu přesvědčit na jiných, jím spravovaných majetcích (obce, města, soukromý vlastník či revír u LČR, s.p.).

7.Každý, kdo vlastní les, má právo na „kuchařku“, tj. lesní hospodářské osnovy.

Každý kousek lesního pozemku v naší republice je určitým způsobem evidován a lesnicky popsán. To, co tzv. lesničtí taxátoři vyhotoví, se nazývá „Lesní hospodářská osnova (u majetků do 50 ha lesa) či lesní hospodářský plán (majetek nad 50ha lesa). Co to tedy je? Je to právě jakási kuchařka pro vlastníky lesa skládající se z textové a mapové části. Jako vlastník se z ní mohu dočíst, jak staré porosty na mém majetku jsou, jaké zastoupení druhů dřevin mi v porostech roste, atd. A také se mohu z ní dočíst, zda mám v porostech udělat nějaké výchovné zásahy (prořezávky, probírky) anebo zda mohu v daném porostu provést obnovní těžbu, atd. Platnost je zákonem stanovena na 10 let, poté se zhotovuje nová/ý. Kde mohu osnovu získat? Opět na obci s pověřenou působností, která ze státního rozpočtu zhotovení osnov hradí. Převezmu – li si osnovu, musím dodržovat závazná ustanovení v ní zakomponovaná (maximální výše těžeb na decennium (10 let) a minimální podíl melioračních zpevňujících dřevin – u majetku nad 3 ha). Nepřevezmu – li si ji, musím vždy příslušný orgán státní správy žádat o povolení těžby.

8.Vždy se poradím s odborníkem, chci-li provádět ve svém lese jakýkoliv zásah

Tak, jak již bylo v předešlých bodech popsáno, vždy je nutno, abych se poradil se svým OLH, který mi doporučí, co mohu nebo musím ve svém lese provádět. Byť se jedná o zpracování jedné soušky, raději ho kontaktuji a poradím se. Je to i z důvodu následné evidence o provádění činností v mém lese, kterou má OLH za povinnost administrovat a následně každoročně odevzdávat příslušnému orgánu státní správy lesů.

9.Momentální zisk z prodaného dříví je pomíjivý.

Dodržel jsem všechny předešlé body a rozhodl jsem se, po poradě s OLH, provést mýtní úmyslnou těžbu. Tj. pokácím několik stromů, které mi OLH vyznačí! Může a nemusí vzniknout holina (5 a více arů), kterou jsem povinen zalesnit do dvou let od provedení těžby. Co z toho plyne? Musím mít na paměti, že utržené finance za prodané dříví nemohu hned utratit, ale část si musím ponechat na činnosti, které byly popsány v předešlých bodech. Zjistím tedy, že v lese je to jeden velký koloběh a ze zisku (výnosy z dříví – náklady na těžbu) mám ještě míň, než jsem si původně myslel. 

10.Nikdy neprodávám dříví bez jasně daných smluvních podmínek.

Největší kámen úrazu pro vlastníky lesa. Ani kamarád z restaurace, ani soused není ten úplně dobrý rádce při prodeji mého dříví. Někdy ani OLH nebývá ten pravý. Jsem – li rozhodnut provést těžbu, nejprve si nechám zjistit odhad množství dřevní hmoty nastojato. Toto umí jak OLH, tak soudní znalec. Jsem – li opatrný, objednám si znalce. Proč? Ač to stojí peníze, je to naprosto nezávislá osoba, která mi navíc provede i sortimentaci nastojato a jakýsi odhad možného výnosu z budoucího prodeje dříví. Poté se rozhodnu provést těžbu. OLH mi třeba poradí nějakou firmu, ale já jsem obezřetný a raději poptám ještě jednu nebo dvě. Trvám na tom, že chci provést pouze práci (pokácení, odvětvení a přiblížení na odvozní místo)! Pak se dané firmy mohu dotázat, zda o vytěžené dříví mají zájem, popřípadě opět poptám jiné odběratele. Neprodávám tzv. dříví nastojato, je to pro mne neobjektivní a pro kupujícího taktéž! Chci prodat jednotlivé sortimenty, protože vím, že z jednoho stromu mohu mít několik různých kvalit dříví a tím i na jeden strom (nyní kmen) mohu mít x cen. Tyto sortimenty se dozvím právě od znalce anebo z „Pravidel pro sortimentaci těžebního fondu“. Množství i cena by se měla pohybovat kolem množství a ceny ve znaleckém posudku. Hlavní zásadou, a to naprosto vždy, je sjednání smluvních podmínek, kde bude uvedeno s kým, kdy, co a za kolik! S tímto návrhem se raději poradím pro jistotu se znalcem. Vynaložené stokoruny či tisíce mi ušetří desetitisíce.

 

Lesnictví jako hospodářské odvětví je velmi, velmi obsáhlé a nelze vše shrnout do deseti stručně popsaných výše uvedených bodů. Chci pouze tímto upozornit na bohužel stávající se problémy při správě lesního majetku, které mají fatální dopady pro les i vlastníkovu peněženku.

Můžete se kdykoliv na nás obrátit s dotazy, rádi Vám jako organizace vše lépe vysvětlíme a poradíme. Dotazy můžete zasílat na naše kontaktní maily či přímo je můžete psát zde, na našich web. stránkách (pod článkem do komentářů) anebo zde na facebooku.

Jiří Bliml

1.8.2012

Jsme na Facebooku!

Ač jsme v naší organizaci všichni spíše konzervatiní ve smyslu používání PC a dalších vymožeností s tím spojených, rozhodli jsme se vyzužít další komunikace s Vámi. Založili jsme facebookové stránky, kde se můžete vyjadřovat k našim různým aktivitám, které Vám budeme touto cestou sdělovat.
Rádi si přečteme Vaše sdělení, návrhy či připomínky a budeme moci na ně lépe reagovat.

9.7.2012

Ještědský paradox - naučná stezka "Padáky"

Na posledním předprázdninovém zastupitelstvu SML byla mimo jiné schválena finanční podpora v rámci Ekofondu i na námi předložený projekt, který je níže stručně popsán. Realizaci tohoto projktu plánujeme od poloviny měsíce srpna do konce října.
Pavně věříme, že se Vám náš projekt bude líbit a budete tuto lokalitu s radostí navštěvovat a především si vážit okolní přírody.

Jednoduchý popis projektu:
1. Stručný popis lokality:
Jedná se o lokalitu rozprostírající se na svazích Ještědského hřebene mezi skokanskými můstky a lanovkou ČD na Ještěd (viz. mapa č. 1). Tato lokalita je protnuta bývalou sjezdovkou „Padáky“, která se taktéž využívala pro cyklokros.
Zájmová lokalita leží v přírodní lesní oblasti 21 (Jizerské hory a Ještěd) v lesním vegetačním stupni 6 (buko-smrkovým). Dle charakteru biocenózy spíše hovoříme o smrko-jedlové bučině a bukové javořině.
Území je taktéž součástí nadegionálního biokoridoru na hranici Přírodního parku Ještěd.
Zastoupení dřevin je významné v tom, že se zde nacházejí ve významném početním stavu buky lesní, javory kleny se směsí smrku ztepilého, a to ve věku 170-ti let. V tomto lesním území tedy již dochází k přirozenému rozpadu stávajícího porostu a k přirozené obnově v prosvětlených částech porostu. Tzn. že zde probíhají přirozené pochody obdobné jako v pralesích.
Na tlejícím dřevě můžeme nalézt různé druhy mechů (např.: bělomech, ploník,…) a dřevokazných hub (např.: rod troudnatec, leskokorka, dále pak kornatec okrouhlý, outovka řadová, …).
Dominantou území je protékající potok a bylinné patro v jeho okolí. Zde můžeme zmínit jako jednu z významných rostlin rostoucích v rozsáhlém množství např. česnek medvědí, který zde ve spodní části dominuje jak plošně, tak vůní.
Lesní porost je taktéž zajímavý jednak již zmiňovanou svou druhovou skladbou, ale i věkovou diferenciací (etážovitostí).
Lokalita je i významná z hlediska výskytu pestré fauny. Byl zde monitorován skokan hnědý, z ptáků se zde vyskytují zástupci šplhavců. Paradoxem tohoto nevelkého území je i významnost území jako kryt pro zvěř, a to konkrétně jelena evropského, srnce obecného a prasete divokého. Ve všech případech zde jsou znatelné pobytové znaky.

2. Popis naučné stezky
K vytvoření naučné stezky bude převážně využita stávající sjezdovka (viz mapa č. 2), na které budou zhotoveny jednoduché schody s minimálním zásahem do terénu. Tj. bude se v maximální možné míře využívat stávající terén a jeho nerovnosti. Přímo na této sjezdovce je vyježděna a vyšlapána stezka o šířce cca 50 cm, která je povrchovou vodou erodována. Zhotovené schody budou sloužit taktéž k zamezení eroze a prioritně ke zlepšení schůdnosti daného terénu. Hovoříme zde cca o 1km délky stezky se zhotovením cca 100 schodů.
Nedílnou součástí stezky jsou dřevěné mostky sloužící pro překonání zmiňovaného potoku a k minimalizování poškození toku turisty. Zde uvažujeme celkem o třech mostcích o šířce cca 1m a průměrných délkách 5m. Jeden z mostků bude taktéž sloužit pro prožitek z chůze nad údolím porostlým česnekem medvědím (viz. foto), směřujícím na vrstevnicovou část stezky.
Na stezce je počítáno s celkem 3 – 4 zastaveními, kde budou instalováni informační cedule s popisem dané části lesního porostu a jeho zajímavostmi. Dalším zastavením bude panoramatický panel s pohledem na Jizerské hory.
K této terénně náročnější stezce bude možné přijít z Televizní cesty, z cesty pod lany lanovky ČD či z Vodárenské cesty – známa taktéž jako Horní buldozerka (viz. mapa č. 3).

3. Závěr
Na monitoringu celé této lokality jsem spolupracoval s Bc. Tomášem Pelcem, studentem FŽP ČZU Praha, a to především z důvodu možné realizace výše uvedeného projektu. Přijde nám velmi vhodné a výchovné poukázat na tak přírodně rozmanitou část lesního komplexu na Ještědu, přitom paradoxně vsazenu mezi sportovně využívanou část ještědských svahů.
Cílem je tedy uchránit tuto lokalitu před poškozením, ale s možností ukázky, jak takový přírodě blízký les vypadá, a to i pro ty náročnější turisty či sportovce.

9.7.2012

Spolupráce s o.p.s. DOMOV pro mentálně postižené

V těchto dnech jsme zahájili spolupráci s o.p.s. DOMOV pro mentálně postižené v Liberci - Harcově. Tito příjemní lidé, kteří jsou zaměstnáváni v chráněné dílně v Harcově mají velkou touhu pracovat a být něčím užiteční pro společnost. Oslovila nás tedy paní ředitelka Bc. Vladimíra Řáhová o možnou spolupráci. Považujeme to za vynikající nápad a již nyní se nám spolupráce osvědčila. Doufejme, že budeme oboustranně nadále spokojeni.

Dne: 3.5.2012

Tisková zpráva SVOL - „Kam kráčíš, české lesnictví?“

„Kam kráčíš, české lesnictví?“

Určeno k okamžitému zveřejnění
Pelhřimov dne 16.4.2012

Odpovědi na tuto otázku se pokusí nalézt majitelé a správci soukromých a obecních lesů na svém celostátním výročním zasedání v Pelhřimově 17. dubna. Své dotazy budou směřovat na členy zákonodárného sboru, kteří mají mandát o budoucnosti českého venkova a lesnictví rozhodovat, na členy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny. Úředníci, kteří stojí v hierarchii státní správy lesů a ochrany přírody nejvýše, se totiž požadavky a věcnými připomínkami vlastníků lesů odmítají zabývat. Přitom však pro ně chystají mnohá překvapení. Jedním z nich je věcný záměr nového zákona o lesích.

Proč Ministerstvo zemědělství nehodlá s vlastníky lesů o připravované normě komunikovat? To si předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera nedovede vysvětlit: „Nechápu, proč si ministerstvo zvolilo tak nestandardní a vůči vlastníkům lesů nekorektní způsob jednání. Na postu ministra zemědělství i náměstka pro lesní hospodářství se za dobu existence našeho sdružení vystřídala řada osobností a samozřejmě jsme neměli vždy stejný názor na věc, nicméně byla zde přinejmenším ochota vyslechnout si názor vlastníků a odborníků z lesnické praxe a dojít k nějakému kompromisu. Odbornost, a bohužel nejenom v lesnictví, ale i v dalších oborech, ustoupila politikaření a pletichaření.“

Zákon o lesích byl přijatý v roce 1995, v následujícím roce pak bylo vydáno celkem jedenáct vyhlášek k jeho provedení. Odboural sice z českého lesního práva některé instituty a schémata poplatná předlistopadové éře, zároveň však v řadě směrů významně zpřísnil některá pravidla pro hospodaření, a to aniž by odboural nesystémovou dvoukolejnost státní správy, kterou představuje paralelní existence České inspekce životního prostředí a orgánů státní správy lesního hospodářství, nově označených za orgány státní správy lesů. Od té doby prošel zákon několika pokusy o novelizaci menšího či většího rozsahu. Poslední probíhal od podzimu 2011 a na program vlády se dostal v lednu letošního roku. Návrhem novely se však vláda nezabývala a Ministerstvu zemědělství bylo údajně uloženo připravit věcný záměr zákona o lesích. Co je na tomto postupu překvapivé a zarážející? Česká republika nemá žádnou koncepci, kam lesnictví směřovat. Nemá žádnou státní lesnickou politiku, o níž by se věcný záměr měl opírat, a kterou by měl realizovat, nemá ujasněno, jaké jsou veřejné zájmy týkající se lesů a jakými nástroji mají být prosazovány. Zásadami státní lesnické politiky se zabývala vláda ČR naposledy v roce 1994! Aktuálně má k dispozici pouze Národní lesnický program II, jehož další osud je však velmi nejistý, neboť jeho závěry nejsou jednoznačné a budou předmětem dalších jednání mezi resorty zemědělství a životního prostředí.

Co konkrétního vlastníci od změny lesního zákona očekávají? „Především omezování administrativních zásahů státu tam, kde pro naplnění veřejného zájmu postačí nechat vlastníkům svobodu jednání a rozhodování, posílení role motivačních nástrojů na úkor nástrojů donucovacích, zjednodušení a sjednocení stávajícího zcela roztříštěného systému poskytování dotací a podpor v lesním hospodářství, diferencovaný přístup k lesům podle kategorie, velikosti a druhu vlastnictví a plné respektování čl. 11, odst. 4 Listiny základních práv a svobod – tedy, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. A v neposlední řadě začlenění České inspekce životního prostředí do struktury státní správy lesů,“ dodává předseda SVOL Kučera.

Informace pro zájemce

Máte zájem dozvědět se bližší informace o činnosti naší organizace? O vizích a cílech? O přírodě okolí Vašeho města? O lesnictví a myslivosti dnes a dříve?

Najděte alespoň 10 přátel či zájemců a kontaktujte nás, budeme se Vám věnovat v lesním prostředí v okolí Liberce.
Nenechte si ujít výlet s lesníkem. Náš čas Vám bude samozřejmě věnován zdarma!
Kontakt:
Tel.: 602 171 377,
e-mail: bliml.jiri@mestske-lesy-liberec.cz

Pozvánka ne veřejné projednávání - Lesní informační středisko

Statutární město Liberec

Vás zve ne veřejné projednávání záměru projektu

 

LESNÍ INFORMAČNÍ STŘEDISKO (Lesní koupaliště)

KDY: v úterý 14. února 2012 od 16:00

KDE: v Experimentálním studiu v Kulturním a společenském centru

v Lidových sadech