• Služby pro Vás
  • O nás
  • Aktuality
  • Ceník
  • Kontakt
  • Sbírka listin
  • Smlouvy
  • GDPR
  • Impressum

PEFC

facebook

Spolupráce se seniory

Ač nás při naší profesi vůbec nenapadla myšlenka spolupracovat se seniory, stalo se to skutečností. Oslovila nás a navštívila paní Milena Buriánková, která je obyvatelkou městské části Ruprechtice a je redaktorkou celorepublikového časopisu SENIOR
(www.casopis-senior.cz). Původně se přišla informovat jak pomoci lesní zvěři při takovém množství sněhu, který v okolí ležel, nicméně při rozhovoru s námi ji napadlo, že bychom mohli společně psát informace, rady či zajímavosti o lese a zvěři do výše zmiňovaného měsíčníku. A tak jsme se stali pro letošní rok součástí seniorského života. Ovšem nejej to. S paní redaktorkou jsme se dohodli i na aktivní spolupráci se seniory z blízkého okolí a jak to vše probíhá se budete moci dočíst v SENIORU.
1. článek únorového čísla psaný M. Buriánkovou:

LES náš vezdejší
Liberec, ač s dávnou pověstí rebela, přesto patří k městům, které vábí. Historie i přítomnost smírně žijí v obklíčení uzdravujících se lesů , starousedlíci mají o čem vyprávět a nová generace si jako všude jinde zkouší najít své místo na slunci cestou vzdoru nebo hrané pokory. Faktem je, že tady nevydrží nikdo, kdo toto město nemiluje. Slabší nátury jen těžko unesou drsnější a svéhlavé počasí , časté návraty k revolučním tradicím v moderním kabátě a divokou jízdu některých politiků jedoucích na valachu z původní stáje, byť v novém sedle. .….Jsem přivandrovalec, ale spokojený už 43 let , dokonce tak moc, že se mi chce pořád víc prospívat živému městu , které mi přirostlo k srdci . V této chvíli jsem zaslechla SOS z přilehlých lesů, které jsou domovem obyvatelů čtyřnohých. Všechno se dalo do pohybu až po splynutí dvou mimořádných zážitků v jediný , který pak snadno odstartoval proměnu přání ve skutek .
Nevšední zážitek pasoucí se srnky s mládětem uprostřed civilizace jsem dostala dárkem od paní Přírody jako první. Možná byl proto tak sladký , abych unesla příběh druhý , který bych raději vymazala z hlavy. Zaplatila jsem ale tu daň , aby v hlavě zůstal a trvale mým emocím připomínal, že každá mince má strany dvě ….
Psi i pytláci se v zajetí lovecké vášně chovají stejně, poslouchají své pány na slovo do okamžiku, než chytí stopu . Dva hafani z mého příběhu uštvali mladou srnu necelých dvěstě metrů od ZOO, připravili ji o nohu a chystali se ji poslední minuty života protáhnout peklem. Neradila jsem se s rozumem, popadla jsem pořádný klacek a psům dokončení záměru s vypětím všech sil a odvahy zatrhla. Kamarádka zapomněla, že je hysterka a zavolala myslivce, aby ukončili trápení plačícího zvířete. …..Zdálo se mi to hodně nocí. …….
Když jsem oba příběhy zpracovala už bez emocí, došlo mi, že tady není něco v pořádku. Nejspíš zvířatům nesvědčí hlučná samota v místech, která byla dříve jejich domovem. Vadí jim občasné sirény a petardy z lomu sídlícího uprostřed lesa a s koncem roku i oslavné ohňostroje přibalené k mnohahodinovému kraválu, který je pro dosud nevybouřené jedince jediným možným startem do dalších všedních dnů. Pro zvířata je zvukový koncentrát spíš znělka zahajující horší časy plné zimy a scvrklých žaludků ……
Z hlavy se mi skoro kouřilo, jak jsem se ve svých představách prodírala s nůší dobrot ke krmelcům, jak seriálová Pamela k tonoucím…..vtíravá výčitka svědomí byla chvíli vhodnou potravou pro mé ego, jež si dlouho neužilo . Pozvolna jsem představy proměňovala v reálné sušení chleba , krájení přebytečné zeleniny, a pátrání po nejbližším krmelci. Podařilo se v úpatí předhůří Jizerských hor k mému překvapení v poměrně husté zástavbě rodinných domků. Čím víc jsem se snažila, tím víc se vtíral pocit, že to není nejlepší řešení. Internet mi vydával pořád víc rozporuplných infotrmací, čím krmit a co rozhodně neudělat. Nakonec jsem si řekla, proč nejít ke zdroji informací v této věci rovnou ke správcům libereckého lesa , ti mi jistě poradí jak prospět nejlépe. A dobře jsem udělala . Už dlouho jsem neměla pracovní rande s mládencem a tak jsem objednané setkání neodkládala. To jsem ještě netušila, že mládenci budou dva a že uslyším tolik cenných rad ,které si rozhodně nebudu moci nechat jen pro sebe. Slovo dalo slovo, ředitel příspěvkové organizace a odborný lesní hospodář Jiří Biml a lesník, zajišťující lesní výrobu Jan Urbánek, nám budou měsíc co měsíc radit , jak pomoci lesu a jeho obyvatelům . Možná i mnohým z nás, kteří cestu k této pomoci dosud nenašli ,ale hledají . Lesníci chystají pro přátele lesa dárek v podobě krmelce. Umístí jej na vhodné místo , zaručující jak pohodu pro zvěř tak a i dostupnost pro seniory , kteří chtějí pomoci s přikrmováním. Postupně nás naučí co připravit, aby čtyřnohým přátelům nejen krmení chutnalo, ale hlavně jim neublížilo. O informační krmítko pro milovníky přírody se postará náš časopis SENIOR. Poprvé nám lesníci poradí už v v březnu a spolu s poradnou vám odvyprávím sladký příběh číslo jedna Zatím nakoukněte do kuchyně „kluků od lesa“ na www.mestske-lesy-liberec.cz , zaručuji vám, že vás mile překvapí co všechno se dá uvařit z mála…….. Milena Buri